Borovec - známé rudní výskyty Cu-minerálů na Moravě

Miroslav Veselý

  1. Úvodní proslov

  2. Seznam hlavních kutisek, štol a důlních děl v oblasti Borovce

  3. Štoly a naleziště v okolí Švařce

  4. Štoly a naleziště v okolí Koroužného

  5. Štoly a naleziště v okolí Zubštejna

  6. Mineralogie rudních výskytů na Borovci

  7. Literatura


1. Úvodní proslov

V půvabné vysočinské krajině, ve velké meandru řeky Svratky, leží cca 7 km východně od Bystřice nad Pernštejnem mezi obcemi Štěpánov nad Svratkou a Švařcem malá osada Borovec (16°21´ zeměpisné délky a 49°31´ zeměpisné šířky v turistické mapě č. 48 - Žďárské vrchy) s okolními výskyty Cu-rud metasomatického žilného typu (zvláště v JV, V a SV okolí obce). Tyto výskyty byly předmětem zájmu již od 12. století, kdy naši zemi uchvátila stříbrná horečka v souvislosti se zaváděním feudálního hospodářství. V této době se tato oblast stala místem nadějného úsilí mnoha prospektorů a těžařů. Poslední etapa těžby z let první světové války připomíná spíše laicky prováděné prospekce, než-li skutečnou těžbu. Nejbližší okolí Borovce bylo mapováno místním znalcem Adolfem POLÁKEM v letech 1947 - 1948, v následných letech pak odborně geologicky prozkoumáno a rozfáráno průzkumnou štolou Mír dr. V. MÁTLEM a ing. L. LANGEM (1959 - 1963). Adolf Polák napsal v roce 1958 o historii a geologii Bystřicka práci "Nerostné bohatství Bystřicka" pro Okresní vlastivědné muzeum v Bystřici nad Pernštejnem. Publikace byla vydána v roce 1960 Krajským nakladatestvím v Brně a v ní najdete veškeré podrobnější záležitosti, týkající se Borovce a jiných lokalit v širším okolí Bystřice nad Pernštejnem. Podrobný seznam a soupis minerálů z Borovce podává dr. E. BURKART (1953) a dr. T KRUŤA (1966) v pozdějších doplňcích. Celkem se uvádí z Borovce cca 60 druhů minerálů, ale není vyloučeno, že jich je více. Modernější soupisy minerálů jsou uvedeny v dílech a encyklopediích J. H. BERNARDA a kol. (1981, 1986, 1992).

Geologicky je celá oblast situována v západní části moravika v geologické jednotce označované jako "vnější fylity", která je patrně spodnopaleozoického stáří (devon?). Rudní výskyty sledují kontakty svorového pásma horninového komplexu svratecké klenby s moravikem. Sama řeka Svratka totiž teče místy po kontaktech a zlomových pásmech. Metalogeneticky se jedná nejspíše o ložisko žilného metasomatického typu vulkanosedimentárního rudního původu. Tyto rudní výskyty a indície jsou patrně stratiformní, což dokazuje "pruh" výskytů a ložiskových akumulací rud od Nedvědice až po Vír. Celá rudní asociace se dá označit jako Cu-Fe(±Pb-Zn±Ag) nebo (±As±Au±Ag±Sb).

K boroveckému ložisku také geneticky patří severnější oblast v okolí Švařce, Koroužného a Horního Čepí. Nejzajímavější lokalitou je Cumberk s příslušnými důlními díly, kde se rovněž našla řada zajímavých a mnohdy vzácných minerálů. Zvláště lokalita Koroužné je zajímavá Sb-výskyty v podobě jehlic antimonitu, neboť těchto výskytů je na Moravě pár.

DŮLEŽITÉ : !!! Na konec úvodního proslovu však musím mnohé dobrodruhy a mineralogické fanoušky zklamat, neboť v dnešní době je většina této borovecké rudní oblasti (zvláště širší okolí vrcholu Bukovská a část Jalovcové stráně) za dvoumetrovým plotem lesnické obory zhruba od roku 1999 a lesáci nemají takovéto návštěvy "kutačů" příliš rádi, v jedné ze štol pod Bukovskou si dokonce nějaký zemědělec udělal skladiště na červenou řepu, ale největší štola Mír v JZ svahu levého břehu řeky Svratky však za plotem není a je volně přístupná !!!

Mapka Borovce s vyznačenými štolami

Mapka s vyznačenými štolami a rudními výskyty v oblasti Borovce nedaleko Švařce a Štěpánova nad Svratkou. Částečné mapové podklady s vyznačenými výskyty štol byly převzaty z práce J. PELZE (2000).

Zpět na index


2. Seznam hlavních kutisek, štol a důlních děl v oblasti Borovce

Tento seznam je pouze stručným informativním doplňkem k výše uvedené mapce, kde čísla odpovídají číslům s kolečky v mapce.

  1. Panisádek - dlouho neznámá lokalita, původní zmínky již od roku 1766. Náhodně byla odkryta na pozemku Josefa Šťourače nad hladinou řeky Svratky ve skále. Vyskytoval se zde galenit, chalkopyrit a malachit v křemeni.

  2. Chodba za Kinclovou stodolou. Zatím nedostatečně prozkoumána.

  3. Štola "U Večeřů".

  4. Štola Za hostincem - v mapách bez zmínky, patrně velmi stará.

  5. Stará štola Marie Terezie - velmi stará štola z roku 1772, za domem č.p. 120 v blízkosti Cechhausu, patrně totožná s "Měděnou štolou" - Kupferstolle.

  6. Měděná štola - Kupferstolle - původně asi 0.5 km dlouhá štola, ale na poruše (zlomu) se záhy zavalila. Náhodně otevřena roku 1916 novou štolou Cechhaus, která ji překřížila. Ražena v žíle křemene již od 16. století. Zde se měla také nacházet tzv. "Modrá rozsedlina" - Blaue Kluft s dobrými nálezy mědi.

  7. Štola Cechhaus - ražena za první světové války v letech 1917 - 1919, poblíž domku Cechhaus v Borovci.

  8. Tagštola - Obere Tagstolln - byla ražena asi od roku 1772 nad řekou Svratkou ve svahu nad Měděnou štolou, výskyty galenitu v karbonátech.

  9. Borovecká štola - zakreslena již Urbanem roku 1772, nad řekou na okraji Borovce nedaleko mostu přes Svratku, pod štolou Bárov, nedaleko posledního stavení v Borovci. Nacházel se zde stříbronosný galenit.

  10. Štola Bárov - ražena v křemenné žíle nad Boroveckou štolou, nedaleko posledního stavení v Borovci. Rozfárána v roce 1916. Štolu prozkoumal a popsal prof. KETTNER a dr. KODYM v roce 1925.

  11. Štola "Boží požehnání" - Segen Gottes - ražena nad štolou Bárov, pochází z roku 1768. Snad s výskyty zlata, podle analýz z roku 1884.

  12. Štola "Na Barytě" - pokusná sedmimetrová průzkumná štola těsně nad hladinou řeky Svratky, mezi boroveckým mostem a ústím Lesoňovického potoka. Ražena v roce 1917 v křemen-barytové žilovině. Nový průzkum ji prodloužil asi o 60 metrů, ale po negativním výsledku uzavřena. Při zvýšené hladině podzemních vod bývá často napolo zatopena.

  13. Štola Mír - je to zatím nejproduktivnější naleziště Cu-minerálů v Borovci. Byla ražena v letech 1959 - 1963 dr. MÁTLEM jako průzkumná štola a to asi 40 metrů nad řekou Svratkou v třímetrové křemito-barytové žíle, probíhající směrem JZ-SV. Podle vyprávění dr. Mátla měla podíl na ražení štoly také ta skutečnost, že v těchto místech našli geologové při terénním průzkumu velký balvan chalkopyritu velikosti lidské hlavy (kde je???). Žíla má charakter šedobílého křemene s dislokační brekcií, grafitickou břidlicí, karbonáty a barytem. Je nesouměrná a patrně vyplňuje tektonickou poruchu. Směrem k JV je provázena dalšími žilkami a prožilky z téhož materiálu, které jsou místy zrudněné, ale většinou hluché. Žíla se po 70 metrech stáčí do severního směru a štola se dělí na dvě větve. Východní větev je v kvarcitech ukončena asi po 150 metrech a západní sleduje prokřemenělé karbonáty (mramory) v délce asi 270 metrů. Jsou zde i četné rozrážky a to do obou stran na SZ i na JV. Od 8. rozrážky byl objeven žilník s krásnými sekundárními Cu-minerály (azurit, malachit). Mátl zde nafáral silné souvislé povlaky a žíly nádherných vzorků malachitu a azuritu. Byla to nejspíše ona fascinující tzv. "Modrá rozsedlina" - Blaue Kluft. Byly zde též nalezeny pěkné ukázky primárního sulfidu chalkopyritu. Dnes je již tento výskyt minulostí. Sběratelé v místech onoho výskytu vyrubali cca 2 metry vysoký komín. Koncová část západní větve je uzavřena přírodovědci a využita jako zimoviště netopýrů.

  14. Halda ze štoly Mír ukládaná v době průzkumu na pravém břehu řeky Svratky na louce. Byla časem téměř rozvezena a využita jako materiál na polní cesty. Dnes však po ní není ani památky. Byl zde ukládán materiál z průzkumů štoly Mír v letech 1959 - 1963. Tyto výsypky byly mezi sběrateli známé svými nálezy vzácného sekundárního Cu-minerálu brochantitu.

  15. Štola "Učitýlek" - nachází se cca 200 metrů SSV od štoly Mír se svahu kopce Bukovská. Je zaniklá (nejspíše zavalená), a o její existenci není moc věcí známo.

  16. Štola DoV - pro ni platí zhruba totéž, co pro štolu Učitýlek.

  17. Štoly cechu Anna.

  18. Štoly "Na Bukovské" - v mapách beze zmínky, partně velmi stará důlní díla.

  19. Štola cechu Jaroslav.

  20. Štoly pod Chocholíkem - poblíž Vysoké skály.

  21. Nová štola Marie Terezie - štola z novější doby (Polákem označována jako štola "Na Bukovské"). Ražena za první světové války v letech 1916 - 1918 v celkové délce asi 60 metrů, na parcele č. 92 v lese. Jedná se o vynikající naleziště ryzí mědi, snopečků malachitu, ryzího zlata a křišťálu v dutinách kavernózního křemene. Dnes nálezy pouze v haldovém materiálu na opuštěné haldě.

  22. Štola cechu 1.

  23. Štola cechu Josef - s nálezy ryzí mědi, zlata, stříbra, malachitu, chryzokolu a kupritu. Dnes nálezy pouze v haldovém materiálu na opuštěné haldě.

  24. Partyzánská štola.

Zpět na index


3. Štoly a naleziště v okolí Švařce

V této Borovci blízké obci se připomínají středověké stříbrné doly v lese Cumberku (z německého Zum Berg) a jednak na již dříve zmíněné lokalitě Panisádek, přímo ve skále na pravém břehu řeky Svratky. V Cumberku, na některých mapách značeném jako "Havírna" nebo "V Havírně", byla jednak od 16. století a následovně i v 18. století ražena šachta, sledující křemennou žílu v bítešské rule s výskyty Pb-Zn zrudnění (galenit a sfalerit). Na protější straně nad silnicí ke Čtyřem Dvorům a Prosetínu mezi kótami 475 a 550 m.n.m. byla hloubena v letech 1774 - 1781 řada obvalů a jam. Na haldách se podle sdělení dr. POLÁKA hojně nalézal galenit a až 5 kg těžké kusy ("liťáky") tmavého sfaleritu. Na východnějších obvalech byl snad dr. PELÍŠKEM nalezen arsenopyrit a dokonce také i antimonit s cervantitem (ŠTANCL 1980). Tyto nálezy relativně vzácných minerálů však přes usilovné hledání nebyly potvrzeny.

Zpět na index


4. Štoly a naleziště v okolí Koroužného

Štoly v Kouroužném jsou situovány asi 1 km severně od obce na levém břehu údolí řeky Svratky, poblíž silnice do Víru. Známá je především štola Korouženská (v některé literatuře je označována jako Horníčkova štola). Tato štola ústí při hraně zalesněného svahu a v okolí je doprovázena celou řadou různých dobývek a odvalů (především ve stráni cca 50 metrů nad štolou). Zde se mělo údajně těžit stříbro v letech 1763 - 1773. Podle dostupných údajů se na štole pracovalo již od první poloviny 18. století do roku 1773. Dokumentace se zachovala. Štola je ražena v křemenné žíle s celkovou mocností kolem 1 metru. Místy žíla obsahuje hlušinové karbonáty. Původní délka chodeb byla údajně 616 metrů, dnes je však štola zcela zatopena a s velkými obtížemi je schůdných jen asi 155 chodeb. Štola zpočátku jde JV směrem, ale po 52 metrech se stáčí ostře téměř do S-J směru. Ve vzdálenosti 77 metrů od ústí štoly je již zcela zatopené hloubení. Stěny chodeb jsou pokryty rezavě zbarvenými železitými sintry, které vytváří krápníky, povlaky nebo "záclony". Na několika místech se objevují i mohutné limonitové náteky (jedná se o lepidokrokit), vzácně byl nalezen i druhotný aragonit ve formě křídově bílých, maximálně 0.5 cm velkých, keříčkovitých agregátů.

Ze štol od Koroužného se uvádí řada zajímavých minerálů. Zcela běžný je galenit, sfalerit a pyrit, které se objevují v křemen-karbonátové žíle (v průměru 20 cm mocné), kterou štola zčásti sleduje. Chalkopyrit je vzácnější a je většinou přeměněn na sekundární malachit nebo chryzokol. Poměrně běžný je arsenopyrit - tvoří často dobře omezené krystalky buď samostatné, nebo zarostlé ve sfaleritu. Antimonit je vzácnější a vytváří jen nepravidelná zrna, zcela vyjímečně pak drobné jehlice v dutinách křemene. Místy je pokryt červenavým povlakem, což je partně kermezit. Antimonit je většinou doprovázen sfaleritem. BOUŠKA a ČECH (1956) odtud uvádí též bournonit, který byl původně pokládán za tetraedrit. Jeho nálezy jsou dnes řídké - v suti pod zmíněnými dobývkami bylo nalezeno jen několik tmavě šedých zrnek s malachitem v limonitizované žilovině. Pouze z materiálů ze starých sběrů byl převážně jen mikroskopicky potvrzena "plstnatá ruda", která byla podle optických vlastností předběžně určena jako boulangerit.

Zpět na index


5. Štoly a naleziště v okolí Zubštejna

Zříceniny hradu Zubštejna se nachází cca 7 km SV od Bystřice nad Pernštejnem. Přímo pod zříceninami hradu Zubštejna jsou v šedém krystalickém mramoru vnějších fylitů zachovány zbytky obvalů a jam. V haldovém materiálu zde byl nalezen galenit a sfalerit. Patrně se zde ve středověku (snad již od 13. století) těžilo stříbro. Písemné zprávy a dokumentace se však nedochovala. Literatura připomíná "stříbrný důl" pod hradem Zubštejnem, který tehdy patřil k tišnovskému klášteru. Myslím si, že kdyby se tyto obvaly a jámy podrobněji prozkoumaly, určitě by se našla kromě mineralogických nálezů také i řada cenných archeologických objevů.

Zpět na index


6. Mineralogie rudních výskytů na Borovci

Uvádím seznam minerálů, které byly nalezeny a popsány ve štolách a na haldách v okolí Borovce : aktinolit, alofán, andalusit, anglesit, ankerit, antimonit, arsenopyrit, aragonit, azurit, baryt, bornit, bournonit, brochantit, cerusit, cervantit, covellin, dolomit, epidot, evansit, galenit, goethit, grafit, granát, chalcedon, chalkofylit, chalkopyrit, chlorit, chryzokol, ilmenit, jarosit, kalcit, kašolong, křemen (křišťál a záhněda), kuprit, langit, libethenit, limonit (goethit, lepidokrokit), magnetit, malachit, markazit, olivenit, opál, ortoklas, pseudomalachit (lunit, tagilit), posnjakit, pyrit, redruthit, ryzí síra, ryzí měď, ryzí stříbro, ryzí zlato (elektrum), sádrovec, sfalerit, siderit, smithsonit, tetraedrit, tirolit, tremolit, turmalín, wad a zoisit.

Argentit : Argentit je velmi vzácný, jako černé povlaky na ryzím stříbře ze štol Bukovská a cech Josef.

Arsenopyrit : Arsenopyrit se zde nalézá sporadicky v křemeni a barytu spolu s chalkopyritem jako stříbrošedá zrna do velikosti 1 cm.

Azurit : Azurit provází často malachit, nejhojněji ve štole Mír ("Modrá rozsedlina"), kde vytváří nádherné hnízdovité útvary vystlané tabulkovitými krystalky o velikosti až 1 mm se silným kovovým leskem. Podle mého názoru se jedná vůbec o nejlepší a nejhezčí azurity v rámci celé České Republiky. Jinde, než ve štole Mír, se nenachází.

Baryt : Baryt je hojným hlušinovým minerálem ve štole Mír a ve štole "Na barytě" pod štolou Mír. Ve společnosti galenitu se také vyskytuje ve štole na Bukovské.

Brochantit : Brochantit byl hojně nalézán na haldě štoly Mír, odkud byl také poprvé popsán. Vytváří v dutinách křemene i jinde plstnaté, paprsčité agregáty. Také se nalézá ve štole Mír, pokud panuje vhodné mikroklima. Jelikož se jedná o produkt oxidace síranů mědi a je přítomen v okolí chalkopyritu, jenž je patrně zdrojem síry, vzniká tento basický recentní síran jen příležitostně.

Cerusit : Cerusit je na boroveckém ložisku poměrně hojným minerálem a alteračním produktem větrání primárního galenitu. Setkáváme se s ním všude tam, kde se nachází galenitová zrna v dutinách kavernózního křemene spolu s krystalky křišťálu. Většinou je však sběrateli přehlédnut. Na Borovci se vyskytuje také v "olověně černé" modifikaci, kde uzavřeniny jsou mikroskopické inkluze galenitu, který způsobuje toto zbarvení. To se vysvětluje jako pravidelné roztroušení zbytků primárního galenitu během přeměn. Takovéto agregáty cerusitu raného stádia větrání mívají často celistvé nebo vrstevnaté struktury. Ve druhém stádiu vznikají rekrystalizací již voskově světle hnědé náznaky krystalků cerusitu a v posledním stádiu cerusit tvoří již krásné krystalky bělavé barvy o velikosti až 1 mm, často se silným, až diamantovým leskem. Větší krystalky než 1 mm ještě dosud nebyly nalezeny a zdokumentovány. Vzorky cerusitu vykazují v UV světle krémově žlutou fluorescenci, takže se dají pohodlně určovat.

Covellin : Covellin je vzácnějším sekundárním minerálem přeměn chalkopyritu. Je hojně nalézán ve štole Mír jako silné, indigově modrofialové povlaky na chalkopyritu. Krystalovaný zde nebyl nikdy nalezen.

Crednerit : Crednerit patří mezi vzácnější minerály. Nalézá se ve štole Mír, a to v první levé větší rozrážce na pravé straně, poblíž legendární "Modré rozsedliny". V dutinách křemene a karbonátů vytváří černé, ledvinité agregáty, spolu s malachitem a chalkopyritem. Zběžné analýzy prokázaly vyšší obsah Mn a Cu. Může také jít o směsi psilomelanu a wadu s příměsí mědi. Tyto nepříliš estetické vzorky jsou však sběrateli opomíjeny. Při bližším prozkoumání by však mohly přinést možná větší překvapení.

Dolomit : Dolomit je hojný karbonátový hlušinový minerál v žilovině štoly Mír. Obyčejně nebývá krystalovaný, ale někdy byly v dutinkách nalezeny dokonale omezené krystalky do velikosti 1 mm v podobě drobných klenců. Má často nažloutlou či nahnědlou barvu se zlatohnědými náběhy, často s vysokým leskem.

Evansit : Evansit je vzácný minerál, který byl nalezen na vzorcích s ryzím zlatem v podobě velmi drobných, kulovitých agregátů s vnitřní radiálně paprsčitou strukturou. Při chemických zkouškách dává jasné reakce na fosfor.

Goethit : Goethit je v podstatě kryptokrystalická forma limonitu. Vyskytuje se především ve společnosti ryzí mědi v dutinách křemene a místy mívá zemitý charakter. V dutinách a na stropech stěn štol vytváří měkké krápníky, na lomu s jasnou radiálně paprsčitou strukturou. Je obyčejně rezavě hnědý až černohnědý.

Chalkopyrit : Chalkopyrit je nejběžnějším primárním Cu-sulfidem a je hojný ve všech boroveckých štolách. Je to také hlavní ruda mědi, která se zde těžila a hledala jako tzv. "smolná ruda měděná". Ve štole Mír vytváří celé, někdy jednolité polohy (tzv. "masívní rudy"). Vzorky bývají často prorostlé kupritem a malachitem. Chalkopyrit bývá často limonitizován. Nezvětralý chalkopyrit mívá krásný zlatožlutý kovový lesk, místy barevně naběhlý (modrofialové povlaky covellinu).

Chryzokol : Chryzokol je dalším sekundárním Cu-minerálem vedle azuritu a malachitu. Vyskytuje se hlavně ve štolách "Na Bukovské", ale můžeme se s ním setkat také na haldách, zvláště pokud se jedná o haldy cechu Josef, odkud pochází nejhezčí ukázky.

Kalcit : Kalcit je velmi hojným hlušinovým minerálem, většinou kusový a zrnitý, zřídka krystalovaný (skalenoedrické krystaly nebo klence v dutinách žil). Jeho agregáty mohou být dosti zrnité a znakem je, že jsou výrazně štěpné.

Křemen : Křemen je všude hojný jako šedobílá hmota žiloviny a kvarcitů. Někdy v dutinách je krystalovaný a potom se jedná většinou o křišťál, méně hojněji o mléčný křemen. Jsou zde popsány i záhnědy, ale ty jsem nikdy nenalezl.

Kuprit : Kuprit je hojným oxidačním produktem větrání chalkopyritu. Obyčejně je tmavě až cihlově červeně zbarvený a např. ve štole Mír vytváří celé polohy tzv. "cihlové rudy". Vzácně tu byly také nalezeny částečně průhledné oktaedrické krystalky. Nikdy však nebyl nalezen ve formě chalkotrichitu.

Langit : Langit je velmi vzácný sekundární minerál mědi. Je nacházen pouze ve štole Mír a ve vyvezeném materiálu pod štolou na druhém břehu řeky Svratky. První jej našel spolu s posnjakitem ing. K. KOMÁR. Jeho mineralogií se detailně zabýval ing. MIŠKOVSKÝ (1975). Tvoří modrozelené až namodralé drobné krystalky, připomínající chalkantit ("modrou skalici"). Vzniká oxidací chalkopyritu a hlavně tam, kde cementační vody prosakují stropem štoly a kde přicházejí do styku s karbonáty. Je také častý v okolí "Modré rozsedliny" ve štole Mír, ale jeho nálezy jsou spíše sporadické.

Malachit : Malachit je relativně nejhojnějším sekundárním Cu-minerálem, který se nachází ve všech popisovaných štolách. Nejhojnější je však ve štole Mír. Tam tvoří krásné povlaky až několik mm silné, které jsou v řezu zonální. Snopkovité agregáty až 1 cm dlouhé jsou běžné v dutinách křemene na haldách Nové Marie Terezie na Bukovské. Nyní se však na haldě musí kopat a křemenné partie pracně rozbíjet palicí. Je to sice velmi pracné hledání, ale téměř vždy se to určitě vyplácí pěknými nálezy.

Posnjakit : Posnjakit je dalším relativně vzácným sekundárním Cu-minerálem. Má intenzívně modrou barvu a platí pro něj totéž, co uvádím u výše popsaném langitu. Stejně jako langit spíše připomíná chalkantit ("modrou skalici"). Ve vodě je nerozpustný, avšak snadno v kyselinách a hlavně v amoniaku za vzniku blankytně modrého amoniakálního komlexu Cu (NH3)4 (OH)2 (tetraminhydroxid měďnatý).

Ryzí měď : Ryzí měď je nejhojnějším ryzím kovem na Borovci. Nacházíme jej hlavně na haldách štol na Bukovské, obzvláště na cechu Josef. Tvoří nejčastěji plíšky a keříčky, vzácněji také drátky. Povrch agregátů ryzí mědi je však většinou oxidován a potažen náteky malachitu a kupritu.Ve štole Mír nebyla ryzí měď nikdy nalezena.

Ryzí stříbro : Ryzí stříbro je velmi vzácné, ze štol a hald na Bukovské, obzvláště na cechu Josef. Často bývá pokryto černým povlakem argentitu. Vždy je ve společnosti ryzí mědi, kterou prorůstá. Tvoří drátky a keříčkovité agregáty, často obalené limonitem. Ve štole Mír nebylo ryzí stříbro nikdy nalezeno.

Ryzí zlato : Ryzí zlato je vůbec nejvzácnějším minerálem na Borovci. Nachází se pouze ve štolách a haldách na Bukovské. Ve štole Mír nebylo nikdy nalezeno. Chemicky se jedná o elektrum (relativně vysoká příměs Ag). Velikost keříčků, zpeřených agregátů a prorostlic většinou nepřesahuje 1 mm, někdy jde o oktaedrický krystal protažený podle některé z os souměrnosti. Často jeví dvojčatné srůsty podle [111], opakující se v řadách nad sebou. Zřídkakdy je volně vykrystalizováno v dutinách kavernózního křemene, většinou však prorůstá karbonáty. Někdy se makroskopicky velmi podobá ryzí mědi. Povrch agregátů ryzího zlata není oxidován a potažen povlaky, takže tyto agregáty jsou typické svojí krásnou běložlutou barvou, která nikdy nebledne.

Sádrovec : Sádrovec se vyskytuje v drobných krystalcích o velikosti až 1 cm ve společnosti limonitu a malachitu. Vzniká interakcí kyseliny sírové (ta se uvolňuje při zvětrávání primárních sulfidů, hlavně chalkopyritu) s karbonáty. Tvoří průhledné destičkovité krystalky, někdy zdvojčatěné do tvaru "vlaštovčího ocasu". Od makroskopicky podobného křemene je snadno rozeznatelný podle tvrdosti a štěpnosti.

Sfalerit : Sfalerit je relativně vzácný primární sulfid. Nehojně jej nalézáme ve štole Mír a ve štolách na Bukovské, kde se nacházel téměř vždy pouze v karbonátové žilovině. Bohatý výskyt kusového tmavě hnědého sfaleritu uvádí POLÁK (1960) na Cumberku od Švařce, avšak já jsem jej tam nikdy nenalezl.

Smithsonit : Smithsonit je vzácný sekundární produkt zvětrávání sfaleritu. Nacházíme jej vzácně ve formě hroznovitých agregátů a kůr v limonitizovaných balvanech vždy ve společnosti zdrojového červenohnědého sfaleritu ve štolách na Bukovské. Má nevýraznou šedobílou až krémově nahnědlou barvu a sběratelům často uniká pro svoji nenápadnost.

Tenorit : Tenorit je velmi vzácný minerál. Většinou je v podobě tzv. "měděných černí". Vzácně tvoří černé lesklé jehlice v dutinách kavernózního křemene a karbonátů. Popsán ze štol na Bukovské, ve štole Mír dosud nenalezen.

Zpět na index


7. Literatura :

Zpět na index této stránky

Zpět na hlavní homepage stránku